Než se ranní káva dostane do hrnku, urazí dlouhou cestu: od kávovníku přes zpracování až po pražírnu. A už na úplném začátku téhle cesty se rozhoduje o tom, jestli bude chuť spíš jemná a ovocná, nebo silná a hořká. Klíč se skrývá ve dvou slovech, která na etiketách kávy vídáte pořád dokola, arabika a robusta.

Dva různé kávovníky, dvě různé chutě

Arabika (Coffea arabica) roste pomalu, potřebuje stabilní klima a dobře snáší jen vyšší nadmořské výšky, obvykle mezi 600 a 2000 metry. Za tu péči se odmění bohatou paletou chutí, v šálku se mohou objevit tóny ovoce, květin, čokolády nebo karamelu, podle toho, odkud zrno pochází. Obsahuje méně kofeinu a chuť má obvykle jemnější a sladší.

Robusta (Coffea canephora) je naopak silák. Daří se jí i v nižších nadmořských výškách, snáší teplo i škůdce lépe než arabika, a proto se pěstuje snadněji a levněji. Kofeinu obsahuje zhruba dvakrát až třikrát více, chuť má plnější, hořčí a zemitější. Právě díky vyššímu obsahu kofeinu a husté pěně se robusta často přidává do espresso směsí nebo instantní kávy.

Marley Coffee sází výhradně na 100% bio arabiku, robustu v žádné ze svých směsí nenajdete. Právě arabika totiž dovoluje vyniknout charakteru jednotlivých plantáží, ať už jde o Jamajku, Etiopii, Sumatru nebo Peru, takže v šálku cítíte rozdíl mezi jednotlivými oblastmi, ne jen sílu kofeinu.

Odkud se káva vlastně vzala

Kávovník pochází z Etiopie, kde prý pastevec Kaldi jako první pozoroval, jak jeho kozy po snědení červených plodů kávovníku nemohou usnout. Ať už je legenda pravdivá nebo ne, Etiopie zůstává domovem arabiky dodnes a její vysočiny patří mezi nejceněnější pěstitelské oblasti světa.

Dnes se kávovníkům daří v pásu kolem rovníku, který se táhne od Střední a Jižní Ameriky přes Afriku až po jihovýchodní Asii. V každé z těchto oblastí dává půda, nadmořská výška a klima kávě jiný charakter, a proto může arabika z Etiopie chutnat úplně jinak než arabika z Jamajky nebo Sumatry.

Pár zajímavostí, které možná nevíte

Kávové zrno není semínko v pravém slova smyslu, ale pecka plodu, kterému se říká kávová třešeň. Uvnitř bývají obvykle dvě zrnka přitisknutá plochou stranou k sobě. Jen výjimečně uzraje v třešni zrnko jediné a kulaté, kávaři mu říkají peaberry a někteří mu přisuzují koncentrovanější chuť.

Kofein si kávovník nevytváří pro nás, ale pro sebe, v přírodě funguje jako přirozený obranný mechanismus proti hmyzu. A čím náročnější podmínky, tím víc si ho rostlina do zrnek uloží, což je jeden z důvodů, proč má robusta kofeinu tolik.

Chuť kávy se navíc mění i po sklizni. Podle toho, jestli se zrna suší na slunci, perou ve vodě nebo kvasí v uzavřených nádobách, se v nich rozvinou úplně jiné aromatické látky. Stejná plantáž tak dokáže dát vzniknout kávám s velmi odlišným charakterem, jen podle zvolené metody zpracování.

Až si příště uvaříte šálek Marley Coffee, budete přesně vědět, že v něm je 100% arabika, žádné kompromisy.

Časté otázky

Je Marley Coffee 100% arabika?
Ano, všechny směsi Marley Coffee jsou 100% bio Arabica, robustu značka nepoužívá.

Má robusta opravdu víc kofeinu než arabika?
Ano, zhruba dvakrát až třikrát tolik. Zatímco arabika obsahuje přibližně 0,8 až 1,5 % kofeinu, u robusty je to 1,7 až 4 %.

Odkud pochází zrna Marley Coffee?
Z bio certifikovaných plantáží na Jamajce, v Etiopii, na Sumatře a v Peru.

Příště na blogu
V dalším díle se podíváme na praktické tipy, jak si doma připravit ještě lepší šálek kávy, a představíme vám jednotlivé směsi Marley Coffee podrobněji, včetně toho, pro jaký způsob přípravy se každá z nich hodí nejlíp.